Lichnov24, aneb jak jsme ke zlatým medailím přišli... Featured

25 srpen 2015 Written by 
Rate this item
(0 votes)

 

  Vzdálenost:  

10 x X km

  Převýšení:  

96m

GPX trasa
ke stažení

Mapa na
Cykloserveru

Profil trasy.

Bylo, nebylo za devatero horami a devatero řekami... Zní vám to povědomě? Takto pohádkově pro mě tento příběh nezačal. To máte tak, když pustíte chlapy samotné a bez dohledu a oni vám potom, posilněni „chlapským“ pitím, oznámí, že jedou závod na kole a vy s nimi. Chvíli si myslíte, že je to skvělý vtip, pak nevěřícně koukáte a nakonec si řeknete, že vlastně proč ne, zkusit se má přece všechno.
Tak jsme vyplnili přihlášky, zaplatili startovné a čekali na den D.
Když se to blížilo, koukla jsem na fotky z minulých ročníků a opět mě popadl záchvat smíchu. Všichni (opravdu všichni) závodníci byli na silničních kolech. Vzpoměla jsem si na ty naše zablácené biky ve sklepě a v tu chvíli ze mě spadla veškerá nervozita – zase bude ostuda.
22.8.2015, je to tady!!! Sbalili jsme věci, kola, naložili dodávku a vyrazili směr Lichnov.

Těsně před startem.

Sluníčko svítilo, bylo teplo, krásný den na to nechat se zesměšnit. Když jsme dorazili na místo, většina účastníků už tam byla. S menšími potížemi jsme našli místo k zaparkování, zašli se zaregistrovat a začali jsme kempit. Ve chvíli, kdy jsme vytáhli naše kola, zvedla se kolem nás vlna zvědavosti. Byli jsme považováni za špatný vtip nebo něčí maskoty. Bylo velmi zábavné pozorovat udivené pohledy okolí. Ale že jsme skupinka veselých pošuků, brzo nás bylo všude plno a lidi začali koukat přívětivěji. Asi jim došlo, že nejsme konkurence a možná s náma bude i zábava. Při předzávodní prezentaci jsme už sklidili největší potlesk.
V 11 hodin dopoledne bylo odstartováno. O zábavu na příštích 24 hodin postaráno. Poslali jsme na trať našeho „koně“ Jindru a čekali, co se bude dít. Jedno kolo mělo 10 kilometrů. Největší borci dali první kolo za 14 minut (opět důvod se začít smát). Jindřišek kroužil kolem a my měli prostor se kouknout po depu a obhlídnout s kým máme vlastně tu čest. Zjistili jsme, že vlastně kolem je více bláznů než jsme čekali. Lidé opravdu zapálení pro věc, beroucí všechno velmi vážně. Narozdíl od nás. Ale díky tomu si vysloužili veškerý respekt. Postupně jsme se na trati vystřídali a v mezidobí zevlili

Dojezd do cíle.

kolem a fandili.
Nemohu nezmínit podraz vlastního týmu, kdy oba pánové nakonec jezdili na silničce a mě nechali celou dobu šlapat na traktoru. Nicméně i přesto jsem byla schopna dát některým „na prdel“, což moje sebevědomí pozvedlo do nesmírných výšin.
Mezitím přišel večer a my k nelibosti někerých účastníků mohli s klidem jít spát. Nějak se nám nelíbila představa jezdit v noci. Nacpali jsme si břicha, poseděli a v pohodě se zavrtali do spacáků. A ti blázni kolem jezdili celou noc...
Probudili jsme se opět do krásného rána, naštvali půlku depa hláškou „dobré ráno“ a znovu se chystali vyrazit na trať. Samozřejmě po snídani a kafíčku. To už nás všichni kolem vesele zdravili a na kontrolní věži málem troubily fanfáry, když jsme se znovu objevili.
Jezdíme, fandíme, zevlíme, jezdíme, fandíme... Jiřík projel cílovou čáru a bylo to za námi. Teď už jenom vydechnout, sbalit a počkat na výsledky.
Tak jo, jsme na bedně. MÁME ZLATO. A k tomu i trošku toho respektu ze strany ostatních. Asi nejsme takové lamy :).

Ranní snídaně před návratem na trať.  
Zlato je naše!

 

Mapa trasy

 

362 Last modified on úterý, 01 září 2015 20:51
More in this category: